Rozloučení s Danem Orálkem před cestou do Měděných kaňonů v Mexiku

Běhám pravidelně už  ¾ roku.  Inspirací se mi stala kniha „Zrozeni k běhu“, která popisuje fascinující výkony Tarahumárských indiánů i nejlepších ultramaratonců světa. Inspirují mě i osobnosti, které dokazují svým životem, čeho je člověk schopen, má-li jasný záměr. Jedním z takových lidí je Daniel Orálek, náš nejúspěšnější ultramaratonec.

V sobotu odlétá do Měděných kaňonů, aby změřil své síly s Tarahumáry v jejich přirozeném prostředí a prožil si naživo to, co jsem já prožil v duchu, při četbě knihy. Měl jsem velkou chuť se s Danem sejít a alespoň skrze něj se spojit se světem nejlepších vytrvalců planety. Navrhl jsem společné setkání v Brně, klidně i během tréninku, kdy spojíme příjemné s užitečným a oba ušetříme čas. Velmi jsem ocenil, že Dan souhlasil a ujistil mě, že poběží tzv. na pohodu. V plánu měl zhruba 30 km.

Setkali jsme se před Danovou firmou, odkud pravidelně vybíhá na své tréninkové dávky. První co jsem zkontroloval bylo jeho oblečení. On byl po lehku, já nabalený jako cibule, aby mi neprostydly svaly. Starý zvyk ze sprintérských atletických tréninků.  Chia semínky jsme byli vybaveni ovšem oba stejně – 1 pol. lžíce Chia před tréninkem. Dan si dal Chia semínka půl hodiny před běháním, namočená ve vodě, tedy ve formě nápoje. Já jsem je posvačil s kukuřičnou kaší než jsem vyjel z Kyjova do Brna.

Během prvních 10 km jsme se proplétali uličkami Brna a mířili na stadion Moravské Slavie, kde jsme se měli setkat s mladíkem, který chtěl poradit s atletickým tréninkem. Překonali jsme několik převýšení – Myslivna, Kraví hora a mlhavě si vzpomínám, že kolem Antroposu jsme běželi 2x. Dan se mnou v klidu komunikoval, zatímco já jsem se s vypětím všech sil snažil udržet krok i schopnost mluvit. Povídali jsme si o výživových trendech pro sportovce, Danově cestě do Měděných kaňonů i o Chia semínkách. Když jsem chtěl sdělit svůj názor na vstřebávání tuků, jejich přírodnost či nepřírodnost, tak mi došel kyslík. Chtěl jsem to dopovědět až bude příznivější sklon terénu, ale už jsem se k tomuto tématu nedostal.

S Chia semínky se Dan seznámil přes HEALTHY PLANET s.r.o loni na podzim. Začal je používat před závody, např. před Srškým maratónem, kde se mu mimochodem běželo velice dobře. Výsledky na těchto závodech byly zajímavé, nicméně Dan střízlivě zkonstatoval, že se to nedá připsat na vrub Chia semínkům. Pozitivním výsledkem tohoto testování bylo, že Chia nezatěžují jeho citlivé trávení a nedělají mu problémy během extrémního výkonu. Proto se rozhodl zařadit Chia pravidelně do jídelníčku a to v dávce minimálně 1 pol. lžíce denně. Od našeho posledního setkání v lednu,  jí  Chia semínka denně půl hodiny před tréninkem.

Na stadionu jsme měli krátkou přestávku. Pomohli jsme určit mladíkovi tempo na 1 500 m za 6: 00 min., což byla jeho meta pro splnění talentové části  přijímacích zkoušek na VŠ. Naše cesta pokračovala zpět k firmě a mému autu. Ke konci  jsem měl na jazyku otázku „Kdy už tam budeme?“, protože  mi síly rychle docházely. Moje běžecká čest mi nedovolila se zeptat a vyslovit tuto otázku nahlas. Několikrát jsem si sice zaběhl půlmaratón v lesích kolem Kyjova, ale 18 km v Danově výklusovém tempu mi dalo zabrat.

Poté co mě Dan doprovodil k autu, odběhl si ještě dalších 13 km, aby naplnil svůj plán.

Co na závěr? Dan je velice zajímavý člověk. Fascinuje mě svou praktičností a jednoduchostí, v tom nejlepším smyslu slova. Žije uprostřed města, má své zaměstnání, svoji rodinu a přesto v těchto podmínkách dokazuje, že se lze vypracovat na světovou špičku v ultraběhu. Určitě je spousta lidí, kteří sami sebe denně přesvědčují o tom, že v takových podmínkách to nejde. Dan patří k té hrstce osobností, kteří nám ukazují, jak to jde.

Dane, díky za nádherné odpoledne, pozdravuj Cabalo Blanco, Arnulfa a všechny Tarahumáry. Ať se ti v kaňonech fajnově běží a ať vás  všechny štěstí provází. Budeme se těšit na vaše vyprávění.

Zbyněk Selucký  - Kyjov